Většina dnešních systémů řízení
vstřikování paliva se neobejde bez čidla obsahu kyslíku ve
výfukových plynech. Většina z vás tuto součástku zná jako
Lambda-sondu, jinak se ještě použivají názvy Oxygen-sensor nebo
O2-sensor. Jak je patrné z názvu, jeho hlavní činnosti
je změřit obsah zůstatkového kyslíku ve výfukových plynech, tuto
informaci převést do elektrického signálu, který je následovně
načítán řidicí jednotkou (ECU) motoru. V soudobých benzinových
spalovacích motorech se za optimální (předvším z ekologických důvodů
- pro výkon je lepší mírně obohacená směs, proto automobily se
stejným řízením vstřikování, ale bez LS téměř vždy mají větší výkon)
považuje poměr benzin/vzduch = 1 / 14,7. Funkce Lambda-sondy -
zpětná kontrola právě tohoto poměru. Má také jeden další velký zápor
- a to je relativně kratká životnost a velká náchylnost k poškození,
přičemž systémy řizení motoru kalibrované pro LS se bez ní
neobejdou, a zatímco u některých systému vstřikování LS odstranit
jde ( např. Motronic ML 4.1, M 1.5, M 2.5, LE-Jetronic atd), jiné se
bez LS neobejdou - např. M 2.7, M 2.8, Multec-MPI atd...
|
...ECU ziskává informace pro určení
množství paliva od různých čidel, které zjistí množství a teplotu
nasatého vzduchu, otáčky motoru, polohu pedálu plynu a teplotu
motoru, podle toho všeho pak ECU dávkuje benzín - a pak přichází na
řadu právě LS - podle množství kyslíku zjistí kvalitu směsi která
právě shořela, a vyšle ECU signál, podle nějž se pak směs
koriguje... |
|
Nejdůležitějšími podmínkami správné a bezchybné činnosti LS
jsou: 1. Naprostá vzduchotěsnost výfukového traktu od hlavy bloku válců
až k LS (no, a ještě takových aspoň 1/4 metru za ní). Při výměně LS
vždy namažte závit elektricky vodivým mazivem - abyste ji
pak mohli vyšroubovat, a zároveň aby v závitu byl dobrý elektrický kontakt
(jinak nečekejte správnou funkci LS). V některých případech se ještě
používají těsnící podložky - jsou pouze na jedno
použití. 2. Je naprosto nežadoucí aby se na povrch LS dostaly jakékoliv
chemické čisticí prostředky, stejně jako chladicí a brzdová
kapalina. 3. Výborný kontakt všech drátů LS v konektorech je
samozřejmostí... 4. Nikdy nepoužívat olovnatá paliva... 5. Jednou dosti častou
přičinou zničení LS je přehřátí jejího pouzdra. K tomu dochází buď při
špatně nastaveném předstihu zapalování, nebo kvůli příliš obohacené směsi
- což zase může mít za příčinu chybný AFS, čidlo teploty chladicí kap.,
ucpané vstřikovací trysky atd.
Technicky LS funguje jako
přepínač, který vydává napětí vyšší než určité (zpravidla 0,45 V) při
nízkém obsahu kyslíku ve výfukových plynech. Při vysokém obsahu kyslíku
pak LS dává napětí nižší než prahové. Většina Lambda-sond má pracovní
napětí od 0,04-0,1V až do 0,7-1V. Dalším velice důležitým parametrem je
rychlost přepínání LS - z praktického hediska vzato jeden přechod z
určitého stavu napětí do druhého by neměl být delší než 120ms.
|
Nejlepší způsob diagnostiky LS je pomocí digitálního osciloskopu.
Prohřejte motor (Tmin=90°C) a zvyšte otáčky volnoběhu na 2000ot/min.
Připojte drát (stíněný !) od osciloskopu k drátu signálu LS
(neodpojovat od ECU !) o měřte... Graf. 1: bezvadně funkční LS. Zde
a na dalších grafech schválně není vyznačená časová osa - je to z
toho důvodu že různé LS na různých motorech mají rozdílné časové
parametry. |
|
Na tomto grafu je
znázorněná ještě jakžtakž sloužící, ale jíž umírajicí LS. Osciloskop
ukázal, že spodní hladina výstupního signálu je nižší než 0V. Takový
stav ECU zpravidla zaregistruje a pak rozsvítí kontrolku
"CheckEngine". Krom toho, všímněte si na grafu, že doba přepínaní
mezi vysokou a spodní hladinou napětí se oproti grafu 1
prodloužila. |
|
Na grafech 3 až 6 jsou
znázorněny případy typicky mrtvých Lambda-sond. Graf 3. -
nejčastější nemoc LS, která se projevuje zpomalením reakce. Všimněte
si, že doba přepínání mezi nízkou a vysokou hladinou (t na grafu)
značně přesahuje 120ms. Taková porucha nevyhnutelně vede ke zvýšené
spotřebě a zhoršené dynamice, ale - ECU ji
nezaregistruje - parametr doby přepínaní se
nesleduje. |
|
Grafy 4 až 6 - další
typické nemoci LS - aneb tzv. zamrznutí. LS jíž není schopná
jakékoliv funkce, hodnota výstupního napětí je víceméně konstantní.
Přičemž stejně jako v předchozím případě, ECU zase žádnou
chybu neuvidí - výstupní hodnoty jsou v povolených mezích.
Tudíž, ECU je schopná zaregistrovat pouze buď absenci
signálu, nebo jeho překročení spodní a horní povolené hodnoty
(zpravidla 0 až 1V). Po zaregistrování těchto chyb se
rozsvítí kontrolka "CE", a systém přejde do nouzového
režímu. |
|
|
Životnost LS v
normálních podmínkách se pohybuje mezi 30 až 70tkm. Zpravidla déle slouží
ohřívané LS , jejíchž pracovní teplota je okolo 320°C. Jejích součástí je
topný članek (viz Pitva Lambda-sondy), který se dá velice jednoduše
prověřit ohmmetrem - obyklý odpor 3 až 15 Ohm. Jestliže hodláte vyměňovat LS. Před
demontáži prohřejte motor na cca 60-70°C, jinak hrozí že strhnete závit.
Pak vypněte zapalování, odpojte konektor a "jemně ale důrazně :-)" LS
vyšroubujte. Před montáží nové LS nezapomeňte promazat závit vodivým
mazivem.
|
Ve většině případů při výměně můžete
použít LS která byla původně určená do jiného motoru - dost často to
přináší značné finanční úspory - např. prakticky shodné LS od Bosche
stojí v Autotepasu 3x více než v CS-Auto Ladě. Hlavním kritériem je
závit :-) a zda má topný článek. Výměnu LS s topným člankem za
neohřívanou nedoporučím - ta nová neohřívaná bude mít mnohem kratší
životnost, zatímco výměnu neohřívané za ohřívanou mohu je přivítat.
Jediné, co musíte udělat, je připojení topného tělesa. Teoreticky se
dá strčit na stejné dráty jako benzinové čerpadlo (tak to má ze
série většina Oplů), ale vzhledem k velkému odběru proudu (až 12A)
radějí přes samostatné relé - viz obr.1, nebo dejte dimenzovanější
relé na palivové
čerpadlo.
|
Na obr. 2 jsou znázorněny různé typy zapojení konektorů LS. Barevné
začení drátů není unifikované a závisí na výrobci, ale zpravidla
signální drát má tmavší barvu než dráty topného tělesa. Také
jestliže je nějaký drát stíněný, pak je to z 99% ten
signální.
Na závěr
ještě pár slov o spojení LS-katalyzátor. Mnozí se domnívají, že LS a
katalyzátor jsou neoddělitelným párem, a že bez katalyzátoru nemůže
správně fungovat ani LS. Ve většině případů to není pravda !
Jestliže máte katalyzátor až za LS - pak absence či přítomnost
katalyzátoru na funkci LS žádný vliv nemají. Jinou věcí jsou
případy, kdy je LS instalovaná přímo do katalyzátoru, nebo jsou
dokonce 2 LS - jedna před, a jedna za katalyzátorem - v těchto
případech to vše dohromady opravdu tvoří jeden celek, z něhož
nemůžete odstranit jednotlivě nějakou část aniž by to negativně
ovlivnilo funkci tohoto celku.
Jinak, jestliže si přejete mít
LS stále pod kontrolou - mrkněte se na Indikátor činnosti LS v sekci
Urob si sám. Sice se nejedná o zařizení s nějakou třídou přesnosti,
ale správně nakalibrované dokáže posloužít o nic hůř než stejná
zařizení montovaná do novějších aut sériově jako doplněk (za
nesrovnatelně větší příplatek než stojí
součástky)
Související
články: Indikátor činnosti LS |
| |